Harbert Wilson Moore pocházel z početné rodiny ve státě Mississippi, měl ještě tři bratry a tři sestry.
Střední školu absolvoval ve městě Collins, později přesídlili do většího města Jackson. Z dostupných
materiálů také vyplývá, že měl snahu i o vysokoškolská studia a strávil dva roky na Louisiana State
University.
Než v srpnu 1943 narukoval do armády, byl dva roky zaměstnán v provozu, kde se vyráběla armádní
munice. To mělo zřejmě vliv na to, že byl přidělen k pyrotechnické jednotce.
S největší pravděpodobností absolvoval kurz pro pyrotechniky v Aberdeen Proving Ground ve státě
Maryland. Na jaře 1944 se stal jedním ze sedmi vojáků, kteří byli zařazeni do 123rd Ordnance Bomb
Disposal Squad. Na konci září se vylodili ve Francii a od začátku ledna 1945 byli přičleněni k Pattonově
Třetí armádě. S ní se přes bojiště v Belgii, Lucembursku a Německu dostali v květnu 1945 až do
Československa.
9. května 1945 zahynulo v obci Pernek na Českokrumlovsku devět amerických vojáků při výbuchu
německé munice. Jednalo se o 5 vojáků ze 123rd Ordnance Bomb Disposal Squad (Colebaugh,
Aepken, Berger, Falkenheim, Moore) a 4 vojáky ze Sv. Co. 101st Infantry Regiment 26th Infantry
Division (Guise, Evancho, Davis, Edwards).
Stodola za domem číslo 6 se v Perneku stala skladištěm zbraní a munice po prchajících a vzdávajících
se německých vojácích. 9. 5. 1945 byly před stodolou zaparkovány tři americké nákladní vozy, na něž
byla skládána německá munice, jež měla být následně odvezena k likvidaci. Před druhou hodinou
odpolední se během nakládání najednou ozval ohromný výbuch. Některé stodoly začaly hořet,
mnoho skleněných oken bylo vysypaných a dřevěných dveří vyražených. Na některých domech byla
rozbitá střešní krytina a popraskané zdivo. Výbuch byl natolik silný, že těla některých vojáků bylo
obtížné identifikovat.
Doma na jeho návrat z války marně čekala manželka Jessie Lou a 18 měsíční syn Robert. Moore byl
nejdříve pohřben na americkém vojenském hřbitově v Evropě. Později jeho rodina využila možnosti
převézt tělo zpět do vlasti, k čemuž došlo v roce 1948. V nekrologu jeho ženy se můžeme dočíst, že
obdržel vyznamenání Purpurové srdce.