h1

John Carl Wright pocházel ze státu Pennsylvania, rodiče mu zemřeli v dětství, vychovávala ho babička. V roce 1936 dokončil střední obchodní školu ve městě Lancaster, oženil se a začal pracovat pro firmu v automobilovém průmyslu. Do armády byl odveden v srpnu 1944, doma zůstala manželka Betty a šestiletá dcera Joan.

Po přesunu do Evropy se připojil k 2. pěšímu pluku, jež byl součástí 5. pěší divize. S touto jednotkou dorazil na začátku května 1945 až do Československa a to jako součást 12. sboru (XII Corps) Pattonovy Třetí armády.

Díky dochovaným dobovým hlášením víme, že 2. pěší pluk této divize měl 4. května 1945 velitelské stanoviště v bavorském Altreichenau. Ten den před setměním rota G z druhého praporu obsadila České Žleby, kde se setkala jen s lehkým odporem. Hlídky dorazily až k Teplé Vltavě, kde hledaly vhodný přechod přes řeku pro útok následující den. Krátce před půlnocí hlídka roty G našla neporušený Soumarský most, byla však vypuzena střelbou ze strany nepřítele.

Následně rota G poslala svoji 3. četu k mostu, aby zajistila předmostí, přes které bude moci rota ráno projít. Když četa dorazila na místo, Němci most odpálili a byl použitelný už jen pro pěší jednotky. Pod palbou četa přeplavala na druhou stranu řeky, vyřadila tři z pěti Němci obsazených bunkrů, které chránily most, a zaujala pozice podél železniční trati. Za rozbřesku 5. 5. palba nepřítele zesílila, využili k ostřelování i tank, což činilo most neprůchodný. Četa zůstala na své pozici až do 15.00, kdy od východu dorazil zbytek roty, jež přešel přes pěší lávku u Dobré a donutil nepřítele ke stažení.

Pfc. John C. Wright má v Morning Report uvedeno, že padl 5. května během boje, když jeho rota útočila na most severně od Bohm Rohrn (nesprávně uvedený německý název pro České Žleby). Podle záznámů zemřel na střelnou ránu v oblasti hrudníku.

Posmrtně obdržel vyznamenání Purpurové srdce.

Na žádost rodiny bylo po válce jeho tělo převezeno do USA a v lednu 1949 byl pohřbený v rodné Pennsylvanii. Na náhrobním kameni má napsáno, že byl zabit v Německu. Lze to snad přičíst tomu, že Sudety pro někoho ještě nebyly Československo nebo tomu, že k jeho úmrtí došlo nedaleko německých hranic a někteří ještě netušili, že už hranice překročili.